Água de Beber

Água de Beber („Pitná voda“) je slavná bossa nova skladba legendárního brazilského hudebníka Antônia Carlose Jobima s textem Viniciuse de Moraese. Poprvé byla nahrána v roce 1963 a objevila se na klasickém albu Getz/Gilberto (i když nejznámější vokální verzi nazpívala Astrud Gilberto společně se samotným Jobimem).

Skladba má jemnou, plynulou melodii, která dokonale vystihuje uvolněnou a zároveň sofistikovanou atmosféru bossa novy. Text používá vodu jako metaforu lásky — zpěvák říká, že lásku potřebuje stejně jako vodu k pití, k životu a k přežití.

V repertoáru Gypsy Jazzu / Manouche:
„Água de Beber“ se v posledních desetiletích stala oblíbeným standardem mezi manouche hudebníky. Přestože původně jde o bossa novu, velmi dobře se přizpůsobuje gypsy jazzovému pojetí. Mnoho současných gypsy jazzových kytaristů ji rádo hraje díky krásné melodii a zajímavé harmonické struktuře.

Hudební charakter:
Obvykle se hraje ve středním tempu s lehkým swingovým cítěním. Harmonický postup je bohatý a typický pro Jobimův sofistikovaný styl, s několika ii–V postupy a zajímavými modulacemi. Skladba nabízí velký prostor pro melodickou improvizaci.

Zajímavosti:

• Patří mezi nejoblíbenější Jobimovy skladby vedle „The Girl from Ipanema“, „Corcovado“ a „Desafinado“.
• V 60. letech se během vlny popularity bossa novy v USA a Evropě stala významným mezinárodním hitem.
• V gypsy jazzu se často hraje instrumentálně s výraznými kytarovými sóly. Někteří hudebníci ji pojímají více swingově, jiní si zachovávají bližší vztah k původnímu bossa nova rytmu.
• Je to výborná skladba pro procvičování plynulé chord-melody hry a výrazové improvizace.

„Água de Beber“ krásně ukazuje, jak se mohou brazilská bossa nova a gypsy jazz vzájemně prolínat — dva odlišné hudební světy, které spojuje láska k sofistikované harmonii a elegantním melodiím.