Believe It, Beloved

Believe It, Beloved je americká populární píseň, kterou složil J. C. Johnson a text napsali George A. Whiting a Nat Schwartz. Vyšla v roce 1935, v období vrcholící swingové éry, a jazzoví hudebníci na obou stranách Atlantiku ji rychle zařadili do svého repertoáru.

Django Reinhardt nahrál Believe It, Beloved v červenci 1935 s Quintette du Hot Club de France a Stéphanem Grappellim na housle. Nahrávka vznikla v Paříži a patří k raným příkladům amerických swingových písní v podání legendárního Hot Club ansámblu.

Hudební charakter:
Believe It, Beloved je svěží swingový standard s lyrickou melodií a vyváženou harmonickou strukturou. Skladba spojuje elegantní frázování s uvolněným rytmickým cítěním, díky čemuž se velmi dobře hodí k melodické improvizaci a zároveň si zachovává svůj písňový charakter.

Spojení s Manouche Jazzem:
Přestože Believe It, Beloved původně vznikla jako americká populární píseň, do manouche jazzového repertoáru se dostala díky nahrávce Djanga Reinhardta z roku 1935. Dnes nepatří mezi nejčastěji hrané gypsy jazzové standardy, ale zůstává zajímavým příkladem toho, jak Quintette du Hot Club de France přetvářel tehdejší americkou swingovou hudbu do svého charakteristického čistě strunného zvuku.

Zajímavosti:

• Skladba vyšla v roce 1935, tedy ve stejném roce, kdy Django Reinhardt nahrál svou verzi.
• Na Djangově nahrávce hraje klasická sestava Hot Clubu se Stéphanem Grappellim, Josephem Reinhardtem, Pierrem „Baro“ Ferretem a Louisem Volou.
• Skladatel J. C. Johnson byl uznávaným autorem písní, jehož skladby nahráli také umělci jako Fats Waller, Ella Fitzgerald nebo Bessie Smith.
• Skladba se hraje podstatně méně často než Djangovy oblíbené standardy typu Minor Swing, Avalon nebo Sweet Georgia Brown, a proto je zajímavou volbou pro hudebníky, kteří chtějí objevovat méně známý Hot Club repertoár.
• Djangova interpretace ukazuje, jak rychle Quintette přebíral tehdejší americké swingové písně a přetvářel je do nezaměnitelného Hot Club zvuku.

Believe It, Beloved je krásným příkladem propojení americké písňové tvorby a evropského Gypsy Jazzu. Elegantní Djangova nahrávka z roku 1935 zachovala skladbu jako součást klasického Hot Club repertoáru a představuje vytříbený swingový styl, který pomohl definovat Manouche Jazz.