The Peanut Vendor ( El Manisero )

The Peanut Vendor, původním názvem "El Manisero", je kubánská skladba, kterou koncem 20. let 20. století složil Moisés Simons. Nejstarší známou nahrávku pořídila v roce 1927 kubánská zpěvačka Rita Montaner, zatímco komerční vydání na značce Columbia je doloženo z roku 1928. Mezinárodní slávu skladbě přinesla až nahrávka orchestru Dona Azpiazúa z roku 1930 se zpěvákem Antoniem Machínem. Ta se stala důležitým milníkem v celosvětovém šíření kubánské hudby. Anglický text napsali Marion Sunshine a L. Wolfe Gilbert.

Django Reinhardt nahrál instrumentální interpretaci El Manisero v Římě během ledna nebo února 1949 společně se svým dlouholetým hudebním partnerem Stéphanem Grappellim. Nahrávání proběhlo ve studiích italského státního rozhlasu RAI. Grappelli hrál na housle, Django na kytaru, Gianni Safred na klavír, Carlo Pecori na kontrabas a Aurelio de Carolis na bicí. Nahrávka nese archivní označení WL 209 a je zařazena na kompilaci "Intégrale Django Reinhardt, Vol. 18: I'll Never Be the Same (1949–1950)". Pochází z posledního období společného nahrávání Djanga a Grappelliho.

Po hudební stránce je El Manisero klasickým příkladem kubánského stylu son-pregón, který vychází z melodického vyvolávání pouličních prodejců. Slavné téma napodobuje prodavače arašídů, který v ulicích Havany láká zákazníky. Opakující se vokální fráze, synkopovaný rytmus a živá souhra melodie s perkusemi vytvářejí nezaměnitelný charakter skladby. Přestože byla v zahraničí propagována jako rhumba nebo rumba-fox trot, její skutečný hudební základ představuje kubánský son, nikoli tradiční rumba.

Pro manouche jazz má skladba mimořádný význam právě proto, že její rytmické možnosti zkoumal i samotný Django Reinhardt. Jeho nahrávka s Grappellim z roku 1949 ukazuje, jak mohli hudebníci vycházející z evropského swingu interpretovat afro-kubánskou hudbu v jazzovém obsazení. Současným manouche hudebníkům nabízí skladba prostor pro experimentování s rytmickými akcenty, melodickou improvizací a propojením akustického kytarového doprovodu s latinskoamerickými rytmy.

Zajímavosti:

• Skladba byla inspirována melodickým vyvoláváním pouličních prodejců arašídů v Havaně. Tato tradice, označovaná jako pregón, proměňovala každodenní zvuky pouličního obchodu v populární hudbu.
• Dne 26. dubna 1930 vystoupil orchestr Dona Azpiazúa v newyorském Palace Theatre na Broadwayi. Během El Manisero se Antonio Machín objevil s vozíkem na arašídy a házel balíčky arašídů mezi diváky.
• Mezinárodní úspěch nahrávky z roku 1930 pomohl odstartovat americkou vlnu zájmu o takzvanou rhumbu a představil širšímu publiku kubánské rytmy i tradiční perkusní nástroje.
• Vlastní interpretaci nahrál také Louis Armstrong a výrazná bigbandová úprava Stana Kentona se v roce 1947 stala dalším velkým hitem.
• Melodie zazněla v hollywoodských filmech, například "The Cuban Love Song" (1931), komedii bratří Marxů "Duck Soup" (1933) nebo filmu Howarda Hawkse "Only Angels Have Wings" (1939).
• Nahrávka Dona Azpiazúa z roku 1930 byla v roce 2001 uvedena do Latin Grammy Hall of Fame. V roce 2005 vybrala americká Kongresová knihovna nahrávky Rity Montaner a Dona Azpiazúa do Národního registru zvukových nahrávek.

Od ulic Havany přes Broadway a Hollywood až po nahrávací studia Djanga Reinhardta v Římě se The Peanut Vendor stala jedním z nejvýznamnějších mezinárodních představitelů kubánské hudby. Její nezaměnitelná melodie a nakažlivý rytmus dodnes inspirují jazzové hudebníky a ukazují, jak se z jednoduchého pouličního vyvolávání může stát nadčasový hudební standard.