Blue Moon

Blue Moon je americká populární píseň vydaná v roce 1934, jejíž hudbu složil Richard Rodgers a text napsal Lorenz Hart. Historie jejího vzniku je poměrně neobvyklá. Melodie byla původně určena pro film studia MGM Hollywood Party pod názvem "Prayer", ale píseň byla z filmu vyřazena. Hart následně vytvořil nový text pro film Manhattan Melodrama (1934), kde melodie nakonec zazněla jako "The Bad in Every Man" v podání Shirley Ross. Na návrh hudebního vydavatele Jacka Robbinse Hart text ještě jednou přepracoval, a tak vznikla romantická balada "Blue Moon".

Django Reinhardt nahrál Blue Moon 2. března 1935 v Paříži během mimořádné nahrávací session s americkým tenorsaxofonistou Colemanem Hawkinsem a orchestrem Michela Warlopa. Na nahrávce s matricovým číslem OLA 346-1 účinkoval také Stéphane Grappelli, tentokrát však na klavír místo svých obvyklých houslí. Mezinárodní sestava spojila významné francouzské jazzové hudebníky s jedním z nejvlivnějších amerických saxofonistů swingové éry.

Po hudební stránce Blue Moon spojuje snadno zapamatovatelnou, lehce melancholickou melodii s elegantní a přístupnou harmonií. Klasická 32taktová forma AABA využívá opakující se harmonický postup I–vi–ii–V, který vytváří přirozený základ pro improvizaci. Kontrastní část B přináší zajímavější harmonický pohyb. Původně romantickou baladu lze interpretovat pomalu a procítěně, ale také jako energickou swingovou skladbu.

Pro hudebníky manouche jazzu je Blue Moon výborným příkladem toho, jak se americká populární píseň stala součástí evropské jazzové tradice. Djangova nahrávka z roku 1935 ukazuje úzké propojení pařížského swingu s americkým jazzem. Známé harmonické postupy přirozeně fungují s akustickým kytarovým doprovodem a rytmem la pompe. Struktura skladby navíc nabízí prostor pro akordové substituce, melodické ozdoby i improvizaci.

Zajímavosti:

• Než vznikla Blue Moon, prošla stejná melodie několika verzemi textu, včetně "Prayer" a "The Bad in Every Man". Druhá z nich zazněla ve filmu Manhattan Melodrama z roku 1934, ale hotová píseň Blue Moon v něm použita nebyla.
• Skladba se brzy stala hitem tanečních orchestrů. Mezi úspěšné rané nahrávky patří verze Glena Graye a orchestru Casa Loma z roku 1934.
• V roce 1961 proměnila doo-wopová skupina The Marcels romantickou baladu v rychlý a hravý vokální hit, který se dostal na první místo hitparád v USA i Velké Británii.
• Tři různé nahrávky Blue Moon v podání Bobbyho Vintona, Sama Cookea a skupiny The Marcels zazněly v hororové komedii An American Werewolf in London z roku 1981.
• Přibližně od roku 1990 je Blue Moon hymnou fotbalového klubu Manchester City. Fanoušci ji zpívají před zápasy i během nich.

Od neobvyklých začátků v Hollywoodu přes pařížské nahrávky Djanga Reinhardta až po doo-wopové hity a fotbalové stadiony urazila Blue Moon pozoruhodnou cestu. Spojení jednoduché melodické krásy s bohatými harmonickými možnostmi z ní dodnes dělá oblíbenou skladbu jazzových hudebníků, zpěváků i posluchačů po celém světě.